Pohled do historie

Adam Smith ve svém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776 přináší mimo jiné dva důležité postřehy

"Dělba práce, z níž vyplývá tolik výhod, nebyla vytvořena lidskou moudrostí, která ono všeobecné bohatství, jež vyrůstá z dělby práce, předvídá a zamýšlí. Je to nezbytný, ač velmi pomalu a postupně se rozvíjející následek jistého sklonu lidské povahy... k obchodování, vyměňování a směňování jedné věci za jinou.

... Ze zkušenosti všech věků a národů snad tedy vyplývá, že práce, kterou vykonávají lidé svobodní, přijde konec konců levněji než práce otrocká."

 

a v předcházející knize Teorie mravních citů napsal

„Může se stát, že člověk … má vysoké mínění o svých nápadech a je natolik unesen půvabem vlastní koncepce vládnutí, že nemůže strpět jakoukoli odchylku od své vize. Pokouší  se ji  uskutečnit do všech detailů bez ohledu na podstatné zájmy či silné předsudky vůči nim. Zdá se, že si umí představit, že dokáže řídit různé členy velké společnosti tak snadno, jako ruka tahá různé figury po šachovnici, které se bez pohybu ruky nemohou posouvat. Ovšem na velké šachovnici lidské společnosti má každá jednotlivá figura vlastní zdroj svého pohybu....“

 

V Ekonomicko-filozofických rukopisech Karla Marxe z roku 1844 nalezneme pojmy "zvnějšněná" a "odcizená" práce

"...práce je pro dělníka vnější, tj. nepatři k jeho podstatě, že tedy svou prací neafirmuje sám sebe, nýbrž se popírá, že mu v ní není dobře, nýbrž je v ní nešťasten, nerozvíjí v ní žádnou svobodnou fyzickou ani duševní energii, nýbrž moří svou tělesnost a ruinuje svého ducha. Proto se dělník cítí při sobě teprve vně práce, a v práci se cítí vně sebe. ... Jeho práce není tedy dobrovolná, nýbrž vynucená, je to nucená práce. Není tedy uspokojením nějaké potřeby, nýbrž je jen prostředkem k uspokojování potřeb mimo ni."

"Staví-li se tedy k produktu své práce, k své zpředmětněné práci, jako k nějakému cizímu, nepřátelskému, mocnému, na něm nezávislému předmětu, pak se k němu staví tak, že nějaký jiný, jemu cizí, nepřátelský, mocný, na něm nezávislý člověk je pánem tohoto předmětu. Staví-li se k své vlastní činnosti jako k činnosti nesvobodné, pak se k ní staví jako k činnosti v službě, pod vládou, nátlakem a jhem jiného člověka."

Tyto postřehy ze základních ekonomických spisů vzniklých v době přechodu od zemědělské společnosti k společnosti průmyslové vystihují podstatu toho, proč jsou lidé stále nespokojení, byť dnes již nemají nedostatek základních existenčních prostředků ani práce.

Mezi potřeby lidí totiž nepatří jen hromadění statků či jistota možnosti pracovat. Daleko více dnes potřebují vidět smysl toho co dělají a mít svobodu v rozhodování.